Nečistá hra agentury Dilia

   Sdružení Dilia, kolektivní správce a vymahač kopírovacího monopolu, se pokouší o nepřátelské převzetí domény xtrance.info, na jejíž adrese již několik let sídlí ebooková "knihovna".

   Server xtrance je oblíbeným místem českých a slovenských digitálních knihomolů, kteří si zde mohou najít kdejakou e-knihu. Funguje vlastně jako katalog v knihovně, podle jména autora či publikace vám ukáže, kde knihu najít - žádné knihy neobsahuje. Nepřehlédnutelná je informační hodnota serveru, který je vlastně malou knižní wikipedií - o autorech i knihách se zde často dozvíte více informací, než kde jinde. Datábaze obsahuje i záznamy o knihách, které nejsou dostupné online. Velmi zajímavý, snad až ojedinělý, je přístup komunity ke kopírovacímu monopolu. S několika vydavateli uzavřeli lidé z xtrance dohodu o hájení nových knih. Nově vydaná kniha je na serveru "hájena", což znamená, že po určitou dobu od jejího vydání není digitalizována a xtrance neodkazuje na kopii pro vlastní potřebu. Pokud lze knihu zakoupit jako ebook, xtrance místo bezplatné digitální kopie odkazuje na eshopy. Jde o pozoruhodný příklad soužití komerční a pirátské distribuce. (Z hlediska Pirátské strany jde vlastně o velmi přesný model efektů významného omezení doby kopírovacího monopolu, což je jedním z programových cílů Pirátů.)

   Vzhledem k tomu, že odkaz není zločin, byla všechna trestní oznámení na xtrance policií moudře odložena a nesmiřitelné Dilii zbyly už jen oči pro pláč a údery pod pás. Po 27 měsících existence serveru Xtrance si Dilia přihlašuje na Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku "xtrance". O dalších 11 měsíců později podává stížnost k arbitrovi (soubor v .pdf), ve které požaduje převedení domény xtrance.info, protože, volně cituji, na doméně dochází k nelegální činnosti, která byla vyšetřována a odložena, takže vlastně ani moc nelegální nebude, ale Dilia na té doméně již dlouho plánovala prodávat knihy. A nenapadla ji lepší značka než Xtrance, při jejímž vyslovení asi podle Srstky každému člověku naskočí automaticky knihy... Takže nejlepší by bylo začít prodávat knihy na stránce xtrance.info, o které tvrdím, že je proslulá kriminální činností. Dilia logic.

   Účel nesmyslné stížnosti plné lživých a zavádějících informací je nejasný. Samotný provoz webu nebude schopna omezit za žádných okolností. Pokud by náhodou došlo na nejhorší a doména by byl ztracena, bude i těm nejpomalejším uživatelům trvat maximálně pár týdnů, než si všimnou a najdou novou adresu. Dovolím si spekulovat, že pravým cílem je právě gentlemanská dohoda o hájení nových knih, která leží Dilii v žaludku. Ta totiž ukazuje, že koexistence prodeje a sdílení knih je nejen možná, ale dokonce pro všechny přínosná. Takovou informaci je však potřeba zašlapat do země, protože je nebezpečná. Prostředkem má zjevně být rozhněvání ebookové komunity - horké hlavy už mluví o tom, že nejlepší by bylo shodit dohodu o hájení ze stolu, přesunout se na warforum a sdílet hlava nehlava cokoliv, bez odkazů na koupi, pochopitelně. Na to říkám: vydržte být ti slušní, ebookáři!

autor fotografie: cogdog 

psáno pro Pirátské noviny

Banánová republika

   Příznivci bývalého prezidenta a lžinenávistníka Václava Klause před dvěma týdny často opakovali, že obžalování prezidenta z velezrady nás zařadí mezi banánové republiky. Absurditu tohoto názoru zesiluje fakt, že šlo zároveň o jejich nejsilnější argument. A přitom běžné fungování právního státu ještě nikdy žádné zemi neuškodilo. 

   Přesto naše země zařazení mezi banánové republiky neunikla. Podpisem premiéra vstoupila v platnost amnestie, která v civilizovaném světě nemá obdoby. Hrobníkovi z lopaty utekli snad všichni aktéři všelijakých podvodů a zpronevěr divokých devadesátých let. Éry premiéra Klause. Nekriminalizujme to, prohlásil exprezident v posledním rozhovoru České televize. Věděli jsme, že se to rozkrade, počítali jsme s tím, řekl o kupónové privatitaci Jan Stránský. Éra, která už skončila a nyní měla být vyřešena u soudů, tak zůstane navždy otevřeným bolákem naší společnosti. Zastavením trestních stíhání došlo ze strany České republiky k porušení mezinárodních smluv, ve kterých se zavázala bojovat proti praní špinavých peněz či proti obchodu s lidmi. Ano, banánovitost vzkvétá.

   Tento neblahý stav měl možnost zvrátit Ústavní soud, který se ovšem nedokázal emancipovat a řekl, že ústavní stížnost na článek 2 nebude přezkoumávat, protože prezident je monarcha, který stojí nad Ústavou. Uvidíme, jak se soudci zachovají v případě žaloby z velezrady. Nyní se občanské iniciativy pustily do premiéra Nečase. Bylo podáno trestní oznámení a do bot byly zavedeny Cimrmanovy proslulé gumové hadičky. Proč až teď? Odpověď je jednoduchá - prioritou bylo vyřešení odpovědnosti prezidenta Klause, jehož mandát končil 7. března. Dále je třeba zdůraznit, že některé informace, na kterých stojí trestní oznámení petičního výboru Klausovy velezrady, nebyly dříve dostupné a musely být z Úřadu vlády páčeny i pirátským místopředsedou Jakubem Michálkem pomocí slavné "stošestky", tedy zákona o svobodném přístupu k informacím.

   Nečasova nervozita je na místě. Úřad vlády nemá o amnestii žádnou písemnou dokumentaci, což je nepříjemným prohřeškem proti zákonu o archivnictví a spisové službě. Tedy proti zákonu, který má zajišťovat dohledatelnost státních písemností. Zdá se tedy, že amnestie byla podepsána někde na ulici na Jaklových zádech. Dokonce není jasné, zda byla amnestie skutečně kontrasignována premiérem před jejím veřejným vyhlášením, což by její platnost mohlo velmi zpochybnit. Můžeme jen hádat, co se mezi prezidentem a premiérem 1. ledna stalo, všimněme si ale, že se Petr Nečas od té doby Klausovi vyhýbal jako čert kříži. Dokonce nedorazil ani na rozlučkovou party s jazzovým koncertem. Dalším mezivýsledkem je tedy trestní oznámení mířící na Nečase kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby neb maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Analyzoval premiér vůbec dopady svého rozhodnutí na společnost a pověst České republiky?

   A co na to premiér? Trestní oznámení zlehčuje a o amnestii mlčí, protože byla připravována v režimu tajné. Což je zvláštní, protože za jednoho z autorů amnestie se prohlásil Ladislav Jakl, který jakožto kandidát tajné spolupráce StB prověrku na tajné nemá. 

Jen tak si trochu kopnout

   Jiří Paroubek, bývalý premiér, parní válec a politik, se zastal nového pana presidenta proti zlým pravdoláskařským petentům, kteří se do Zemana s gustem pustili kvůli jeho výrokům o médiích. Jakoby ani nevěděli, že, slovy bývalého presidenta, konečně zvítězila pravda a láska. Neopomněl též zlovolnou roli médií, jejichž nekalé praktiky nemilosrdně odhalil:

"Ano, svoboda projevu a také svoboda informací neplatí jen pro petenty. Platí také např. pro úspěšnou demonstraci strany LEV 21 za odstoupení ministra Schwarzenberga z minulého týdne, pečlivě ignorovanou českými médii včetně těch veřejnoprávních."

   Dlužno dodat, že demonstrace byla natolik úspěšná, že o ní zavile mlčí i stranický web LEV21, přestože se dle facebookové události zúčastnilo až 14 lidí. Ne, zaprodaná média dala přednost informování o Odkvétání Václava Klause. Vrchní narcis byl vedle sochy TGM nejprve podarován propiskami a narcisy, poté dekorován vyznamenáním za zásluhy o občanskou společnost, kterou bez vynaložení zjevné námahy sjednotil (což se nepovedlo ani Václavu Havlovi) a nakonec byla Morana s maskou Václava Klause vynesena, tedy po zapálení vrhnuta do řeky. Této radostné události se dle médií zúčastnilo pouhých 300 osob. Dle Policie ČR asi 1000. Což nijak neomlouvá viditelnou neschopnost vytvořit z "úspěšné" demonstrace Levice 21. století jakýkoliv výstup. Hrob pro politickou kariéru Jiřího Paroubka je vykopán.

   Při Zemanovi na Hradě a kurzu ČSSD potvrzenému na víkendovém sjezdu se může zdát Odcházení Jiřího "Tonfy" Paroubka slabou útěchou. Ale musíme se umět radovat i z maličkostí.

My vám ty medaile přivezeme!

   Málokdy býváme svědky historických událostí, nebo alespoň momentů. Dnešní den byl ale jiný, slavnostní. Prezident České republiky, dva dny obžalovaný Senátem z velezrady, si vyměnil nejvyšší státní vyznamenání s prezidentem Slovenské republiky, o jehož obžalobě národní parlament teprve jedná. (Zastřelení člověka se mu nepodařilo prokázat.) Jako kluci, co si mění skleněnky. Ten úžasný pocit všeobjímající trapnosti byl až hmatatelný. Trapnost mám rád. Trapnost je vždycky pravdivá. Trapnost nemůžete pančovat, buď je, nebo není. Dnešek ukázal, že na poli trapnosti dokáží naše dva malé národy ve středu Evropy skutečně hodně. Dnešním pohledem musíme všichni uznat, že rozdělení Československa bylo správným krokem, neboť efektivně zdvojnásobilo počet prezidentů, kteří si navzájem mohou předat nejvyšší vyznamenání svých domovin. Přestože to vlastně nechtěli udělat, aby si z nich někdo nedělal legraci. Na tuto úroveň trapnosti můžeme být právem hrdí, takhle vysoko se spousta (i větších) národů nikdy nedostane.