Piráti ve Sněmovně? Jak by se to mohlo stát?
Vlastně je to velmi jednoduché. Stačí, když je bude volit každý, kdo o tom uvažuje, ale bojí se, že jeho hlas propadne. Aby to nebylo jen takové máchnutí klávesnicí, tak připomenu, že podle modelu STEM z 18. 10. by měl být volební výsledek Pirátů 3,1 %. Tohle číslo jsem před týdnem pokládal za skutečně reálné, protože vychází i z mých počtů, tři procenta pokládám za prakticky jistá. (Je to tl;dr, uvedu na konci článku.)
Pokud můžu soudit z reakcí lidí na ulici při rozdávání letáků, pak těch rozhodnutých voličů skutečně mohou být tři, možná čtyři procenta. Důležité ale je, že zhruba stejný podíl lidí nám říká, že by nás volili, ale že máme malé preference.
volič: Volil bych vás, máte nejlepší program, ale máte málo procent...
tnf: Kašlete na preference, volte, jak chcete - budete mít klidný spánek a určitě dopadneme líp, než byste čekali.
volič: No tak já si to rozmyslím, aspoň byste měli ty tři procenta a příspěvek od státu...
tnf: Státní peníze nejsou naším cílem, chceme mandáty, abychom jim mohli začít koukat pod ruce.
Ano, chceme do sněmovny. Na to potřebujeme nejméně 5 % platných hlasů. Zisk 1,5 nebo 3 % sice zaručuje finanční injekci ze státního rozpočtu, ale ta pro nás není stěžejní. Abychom mohli směřování tohoto státu ovlivňovat přímo, potřebujeme se dostat do Sněmovny. Nechceme do vlády, ale chceme mít možnost kontrolovat připravované zákony, chceme navrhovat vlastní a chceme nastolovat témata, která ostatní strany ignorují. To všechno se dá dělat i mimo parlament. S mizivou účinností.
Za ten měsíc kampaně se lidi na ulici neuvěřitelně změnili. Už nás znají. Dokonce si někteří chodí pro letáky sami, když si jich nevšimnete. Těch je tak deset za odpoledne. Já to třeba nechápu. Představa, že bych si po měsíci volební masáže šel aktivně vyzvednout leták politické strany, aniž bych čekal tu příslovečnou koblihu, mi přijde naprosto absurdní. Ale z nějakého důvodu se to děje. Čtyři roky od vzniku Pirátské strany nám lidé začínají věřit. Nebudou nás volit kvůli koblihám, ten vztah je kvalitativně úplně na jiné úrovni. Pro mnoho lidí byl problémem už jen ten název - Piráti. Ale překonali odpor a informovali se. Je to úplně jiná cesta než u líbivých kampaní nových politických subjektů. Ty mají pěknou kampaň, která je může dostat do sněmovny, ale jejich volič kupuje podle obalu i v příštích volbách. Většina pirátských voličů je věrných a informovaných - mýtus protestní strany tlačí jen média, lidé dobře vědí, proč nám dávají hlas.
Takže ještě jednou: pokud přijdou volit všichni, kteří by nás volili, ale bojí se propadlého hlasu, není nereálných šest procent. Má to cenu.
A jako borec na konec ten můj zmatený výpočet voličské podpory k 18. 10. - před finišem kampaně, který byl velmi vydatný. Ivanovo výborné vystoupení na ČT, "hack" cinknuté debaty idnes.cz (majitele Babiše) s vlastním mikrofonem, spoty pro rozhlas nebo vydařený happening malých stran proti nerovným podmínkám přístupu do veřejnoprávní České televize.
Průměrná volební účast v posledních třech volbách do poslanecké sněmovny je 61,7 % (2002 58,00; 2006 64,47 %; 2010 62,60 %), pro jednoduchost budeme tedy předpokládat volební účast 62 %. Oprávněných voličů je cca 8 400 000, u voleb tedy přepokládáme zhruba 5 200 000 platných hlasů (možná méně, těžko odhadovat podíl záměrně či nechtěně neplatných hlasů.) Pro zisk mandátu by v těchto číslech mělo stačit 260 000 hlasů. Máme na to?
Sir Humphrey Appleby ze seriálu Jistě, pane ministře by pravděpodobně odpověděl: Ano i ne. V roce 2010 Piráty volilo 42 323 lidí (při volební účast 62,6 % to dalo 0,8 % hlasů.) Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 to bylo již 57 805 voličů, přitom volební účast byla výrazně nižší - 36,89 %, což znamenalo v součtu za všechny kraje 2,19 % hlasů. Přitom je třeba zdůraznit, že v krajských volbách nevolí Praha, která svůj kraj volí v rámci komunálních voleb. Po odečtení výsledku Prahy z voleb 2010 dostáváme nárůst voličů z 37 531na 57 805, tedy solidních 54 % navíc - při volební účasti 1,7 nižsí! Pokud by se tedy konaly volby do Sněmovny v roce 2012, pravděpodobný zisk Pirátů by se mohl pohybovat kolem 115 tisíc hlasů - tedy 2,2 % z 5 200 000 platných hlasů. Velkou výhodou Pirátů je, že podle sociologů pouze minimum jejich voličů volí v příštích volbách jinou stranu. Jakmile si člověk přečte program a popovídá si s členy, nemůže volit jinou partu. Máme věrné voliče.
Ke 115 tisicům nyní přidám nějaké "náhodné" číslo lidí, kteří se o existenci Pirátů dozvěděli během posledního roku. Jestliže nárůst voličů mezi lety 2010 a 2012 činil 54 %, přidáme třetinu tedy 18 %. 115 tis. x 1,18 = 135 700.
K tomuto hypotetickému výsledku zkusíme přidat nějaké trendy ze studentských voleb. V roce 2012 je Piráti v krajích vyhráli, v roce 2013 skončili o vlásek druzí, když vítězství pro TOP 09 zachránila pražská gymnázia. Je jasné, že odhadovat chování prvovoličů je věštěním z kávové sedliny, mohou přidat 10 000 hlasů, stejně jako 50 000. Zarovnám to na 150 000 hlasech. To je číslo, které atakuje 3 %, která v současné době Pirátům přisuzují i průzkumy veřejného mínění (např. v modelu STEM z 18. 10. 2013: 3,1 %.)
Podle reakcí lidí na ulici je šance získat těch potřebných 110 tisíc nerozhodnutých velmi reálná. Přijďte hodit trojku ;)
