neděle 24. června 2012

Bitva o Karlův most

   Volně navazuji na svůj předchozí počin, ve kterém jsem nechal mluvit hlavně zaměstnance radnice Prahy 1. Pro větší efekt jsem jejich vyjádření nijak nekomentoval, tentokrát zkusím něco těžšího. Vzal jsem soubor právních norem, se kterými různí lidé v různých dobách žonglovali s různým výsledkem, a pokusil jsem se je laicky, až prostince okomentovat.

Obecně závazná vyhláška č. 5/2011 o místním poplatku za užívání veř. prostranství.
   V § 2 (Sazby poplatku) odst. 1 je nejblíže písmeno g) "pro potřeby tvorby filmových a televizních děl: 10Kč/m2 a den". Žádná zmínka o fotografování se stativem, ani bez.

Usnesení Rady HMP č. 2064 (odkaz je na webu generován dynamicky, proto šířím touto cestou)
   Nájemné činí 10Kč/m2 a den, paušální poplatek na Karlově mostě je 250 000 Kč/den. Celá věc má jednu drobnou chybu. Ač pan Kotlár na dotaz stran fotografování občas zašermoval tímto usnesením a čtvrtmilionem, pravda je taková, že usnesení se ve dvou přílohách zabývá "Podmínkami natáčení filmů a reklam na území hl.m. Prahy" a "Podmínkami natáčení filmů a reklam v objektech ve vlastnictví hl.m. Prahy". Nějakou zmínku o fotografování jsem opět nenašel. Hurá, můžeme si gratulovat, čtvrtmilion je ze hry. Vlastně pořád neplatíme...

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
   § 25 Zvláštní užívání: v odst. 1 praví, že užívání komunikací jiným než obvyklým způsobem je třeba povolení vlastníka. V odst. 6 definuje zvláštní užívání komunikace, konkrétně písmeno c) bod 6 zmiňuje audiovizuální tvorbu. Selský rozum nám říká, že audiovizuální cokoliv by mělo obsahovat zvukovou i obrazovou stopu. Na pomoc si můžeme vzít třeba i kopírovací zákon 121/2000 Sb., který v §2 zřetelně odděluje dílo fotografické a dílo audiovizuální. "Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické." Zde šlo o povolení a jak se zdá, také ho nepotřebujeme.

Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích
   § 4 odst. 1 Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.
   Poskytování služeb, to je to, co nás zajímá. Je totiž otázka, zda může fotografování být poskytováním služeb. Pokud přistoupíme na to, že ano, můžeme se bavit o focení reklam, svateb... Je focení mostu samotného poskytováním služby? Možná pokud na to máte předem uzavřenou smlouvu. Tuhle čáru by asi musel nakreslit soud.
§ 4 dále určuje výši poplatku: (4) Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí až 10,-Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den.

   Abych to shrnul: pokud člověk fotí na kšeft (třeba reklamu, nebo svatbu), tak možná poskytuje službu a pokud k tomu zabírá místo stativem, asi by měl zaplatit poplatek. Deset korun za metr a den. Žádného čtvrt milionu, jak tvrdil ještě v roce 2010 pan Kotlár. Pokud člověk fotí pro radost a pěkný obrázek následně následně nabídne k prodeji, nemusí platit nic.

   Poslední věc nám chybí, kde se vzala fáma o stahování obrázků ze sociálních sítí? To nikdo neví. Mluvčí radnice v notoricky známém článku v Metru říká:  "Turisté i naši občané mohou fotit pro své osobní potřeby fotografie z Karlova mostu, ale nesmí fotografovat pro komerční účely. Pokud fotografie vystaví na Facebooku či jiné sociální síti, tak je to už využívání fotografie pro širší veřejnost," popisuje mluvčí radnice první městské části Veronika Blažková. Vzápětí ale dodává, že v případě, kdy radnice odhalí viníka, který fotografii pořízenou na Karlově mostě zveřejňuje například na svém profilu na Facebooku, zpravidla neřeší tento přestupek pokutou. "Záleží, zda byla fotografie využita k reklamě či nikoliv," říká Blažková. Ta vysvětluje, že pokud chce někdo na mostě pořídit kvalitní snímky, musí získat souhlas od vlastníka mostu a od Sdružení výtvarníků Karlova mostu.
   Tohle je samozřejmě bohapustá pitomost a nechápu, jak ji paní mluvčí mohla vypustit z pusy. Žádná právní norma, která by mohla zpoplatnit obrázek Karlova mostu neexistuje. (Dokonce i kopírovací zákon je na naší straně a dovoluje dílo zaznamenat a dále užít. Třeba i prodat.) A pro získání kvalitních snímků z mostu potřebujete kvalitní vybavení, dobré světlo, zkušenosti, nápad a možná i náhodu a štěstí. Povolení od vlastníka nebo nedejbože od SVKM opravdu potřebovat nebudete.

sobota 23. června 2012

Jak je to s těmi stativy?


"Městská část Praha 1 nevydala žádnou vyhlášku, která by upravovala fotografování na Karlově mostě nebo kdekoli na území Městské části Praha 1, a to i proto, že vydávání vyhlášek nespadá do její působnosti.
Zvláštní užívání komunikace se řídí právní úpravou zák.č. 13/1997 Sb. v plat. znění o pozemních komunikacích, a to §25 odst. 6 písm.c bod 6 – považuje za zvláštní užívání místní komunikace audiovizuální tvorbu.
Městská část Praha 1 od návštěvníků ani občanů Prahy, kteří používají stativ k pořízení fotografií na území městské části, žádné poplatky nevybírá a nevybírala.
V uplynulém roce Policie ČR ani Městská policie neřešila na území Městské části Praha 1 případ, kdy by postihovala osobu fotografující se stativem.

“Sdružení výtvarníků Karlova mostu” (SVKM), které má uzavřenou smlouvu o zajištění organizace a pořádku při vystavování, prodeji a jiném mimořádném užívání veřejné komunikace v lokalitě Karlova mostu, má v právech a povinnostech zajišťovat v provozní době dodržování prodejního řádu, pořádku, čistoty a bezpečnosti prodejci a vystupujícími – a to vlastní stálou pořadatelskou službou, vybíranou ve spolupráci a s účastí MČ, a ve spolupráci s Městskou policií a Policií ČR. Toto vyplývá z výše uvedené smlouvy uzavřené dne 21.3.1995 ve znění pozdějších dodatků.
Situace, která se udála v minulém týdnu na Karlově mostě, kdy člen pořadatelské služby SVKM vykázal osobu fotografující se stativem z Karlova mostu, považujeme za překročení jeho pravomocí.
Za výše pospaný incident necítí zástupci Městské části Praha 1 odpovědnost, přesto se postiženým osobám touto cestou omlouvají."
Mgr. Karel Žrout ved. ODŽ ÚMČ Praha 1
Ing. Pavel Vlach zástupce starosty MČ Praha 1, Paladix (21. 10. 2002)


"Městská část Praha 1 vydává povolující rozhodnutí ke zvláštnímu užívání místních komunikací spočívající v umístění stativu k fotografování, nebo k natáčení kamerou žadatelům, kteří se dostaví na Úřad městské části Praha 1 a doloží veškeré potřebné doklady v zákonné lhůtě. Pokud jsou případy fotografování a natáčení na území MČ Praha 1 bez povolení, tak každý činí na svoji odpovědnost a vystavuje se případnému postihu."
Pavel Kotlár, dopravní značení, Praha 1 (2010)

"pokud jak uvádíte bude mít fotograf umístěný stativ na místní komunikaci (Karlův most, Praha 1) jedná se o zvláštní užívání místní komunikace a je tedy nutné mít povolení k tomuto zvláštnímu užívání místní komunikace od Odboru dopravy, Úřadu MČ Prahy 1, 4. patro, kancelář č. 416, Vodičkova 18, Praha 1. Můžete se dostavit každý úřední den, tj. Po a St v době 08:30 - 18:00 hodin, nebo se domluvit telefonicky na tel. č. +420 221 097 386. Dále je nutné mít nájemní smlouvu od Technické správy komunikací a souhlas od Sdružení výtvarníků Karlova mostu. Poplatek za Karlův most je 250 000,- Kč. za jeden den. Pokud by Váš fotograf neměl stativ a fotil by Vás pouze z "ruky" není třeba tohoto povolení."
Pavel Kotlár, dopravní značení, Praha 1 (2010)

"Vazeny pane Kotlare,
vami zminovana vyhlaska (viz nize) se ovsem nazyva Podmínky natáčení filmů a reklam na území hl.m. Prahy. Reklamu netocim a fotografie tez nepropaguji zadny prostredek podle textu vyhlasky. Jak je mozne ji uplatnit na foceni se stativem? R.A.

Vážený pane,
v posledních měsících se rozproudila poměrně živá korespondence mezi naším úřadem a částí veřejnosti se zájmem o fotografování.
V korespondenci jsou používány nejen výtahy z mailů, zřejmě dále volně šířených, ale i z tiskových zpráv starých 9 let.
Pokládáme proto za nezbytné shrnout příslušné části platných zákonů, vyhlášek a usnesení do pokud možno přehledného a srozumitelného textu.
Základním předpisem vymezujícím užívání komunikací je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten v § 25 definuje pojem zvláštního užívání a říká, že je pro něj potřeba povolení příslušného silničního správního úřadu. Příslušná definice zvláštního užívání pro diskutované případy se nachází v bodě (6) c) 6 - audiovizuální tvorba. Pojem je velmi široký a lze pod něj zahrnout diskutované stativy pod kamery či fotoaparáty stejně jako natáčení filmu anebo volnou divadelní tvorbu. U některých činností je hranice mezi písm. (6) c) 6 a písm. (6) c) ne zcela zřejmá.
Velmi jasné je pro fotografování pro vlastní potřebu naopak ustanovení vyhlášky č. 5/2011 Sb., o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, které zpoplatňuje dle § 2, písm. (1) g) "tvorbu filmových a televizních děl". Je zřejmé, že soukromé fotografování sem nespadá. Upozorňujeme však, že zpoplatněno je "umístění zařízení sloužících pro poskytování služeb" (tedy i fotografických). Stejně jednoznačné je také znění usnesení Rady HMP č. 2064 ze dne 23.12.2003, které se v Příloze 1 zabývá Podmínkami natáčení filmů a reklam na území hl. m. Prahy.

Toto usnesení řeší mimo jiné, nájemné "za účelem filmování ke komerčním účelům" na Karlově mostě a přiznává MČ Praha 1 právo výběru paušálního poplatku 250.000,- Kč za 1 den. Je zřejmé, že ani toto usnesení se nevztahuje na soukromé fotografování.
Z předchozích řádků je zřejmé, že soukromé fotografování s užitím stativu by teoreticky mohlo naplňovat znaky zvláštního užívání komunikací pro audiovizuální tvorbu. Můžeme Vás však ubezpečit, že Odbor dopravy ÚMČ Praha 1 jako příslušný silniční správní úřad takto doposud nepostupoval a ani do budoucna tak postupovat nechce. Pro soukromé fotografování s použitím stativu nebudeme ani vyžadovat a ani vydávat žádná povolené dle zákona o pozemních komunikacích.

Zároveň zde však pokládáme za nutné upřesnit, že počátek veškeré této korespondence z posledních měsíců měl původ v žádosti o fotografování na Karlově mostě, které bylo deklarováno jako fotografování pro vlastní potřebu, mělo však být prováděno jako služba profesionálním fotografem s využitím samostatné světelné techniky.
Věříme, že předchozí řádky pomohly vysvětlit a odstranit veškeré nejasnosti ve věci pořizování soukromých fotografií s použitím stativu.
 Rádi bychom se touto cestou omluvili všem Vám, kteří byli předchozími dotazy a reakcemi na ně uvedeni v nejistotu či v omyl."
Pavel Kotlár, dopravní značení, Praha 1 (2011)

"Můžeme Vás však ubezpečit, že Odbor dopravy ÚMČ Praha 1 jako příslušný silniční správní úřad takto doposud nepostupoval a ani do budoucna tak postupovat nechce. Pro soukromé fotografování s použitím stativu nebudeme ani vyžadovat a ani vydávat žádná povolené dle zákona o pozemních komunikacích."
Ludvík Czital, vedoucí odboru dopravy, blog.rkutej.com (1. 7. 2011)

"Ve chvíli, kdy nemá fotograf povolení od radnice Prahy 1, nemůže se stativem na místě fotit už jen proto, že zabírá veřejný prostor, a je vykázán z místa."
Vladimíra Krupičková, právní zástupkyně SVKM, Metro (18.6.2012)

"Pokud turisté použijí stativ na pět minut, nic jim nehrozí."
Veronika Blažková, mluvčí radnice Prahy 1, TV Nova (20.6.2012)

"Focení s tím, že si někdo udělá momentku do své alba, já se domnívám, že toto nikdy omezováno nebylo. Tam šlo pouze o focení Karlova mostu pro komerční účely. Ono se to dneska těžko odděluje, takže tady byla přijata jistá pravidla, která říkala, že pokud jde o komerční focení s podstavcem, tak tam platí, že je potřeba požádat a zaplatit určitý poplatek."
Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1, Český rozhlas (20.6.2012)

"Pokud chce někdo fotit ve smyslu výdělku, měl by si vyřídit povolení městské části Praha 1 a TSK."
Roman Kotrč, mluvčí Sdružení výtvarníků Karlova mostu, TV Metropol (21.6.2012)

"pokud budete fotografovat i za pomocí stativu pouze jak uvádíte pro své soukromé účely, tak není nutné žádné povolení od příslušného silničního správního úřadu o zvláštním užívání místních komunikacích a tudíž není toto uváděné fotografování zpoplatňováno. Z pohledu úřadu na Vašem soukromém profilu můžete umísťovat Vaše soukromé fotografie. Můžeme Vás ubezpečit, že není důvod k diskuzím či obavám. Postup úřadu je i nadále konzistentní."
Pavel Kotlár, dopravní značení, Praha 1 (nedatováno) Dle diskuze v Metru by to mělo být letošní.


"Pokud bude někdo chtít udělat profesionální fotografii, na kterou bude potřebovat dost času na správnou kompozici a dobré světlo, pak zábor potřebuje. V případě fotografie, která bude trvat pár minut, zábor není potřeba."
Veronika Blažková, mluvčí radnice Prahy 1, idnes (25.6.2012)


(Následuje můj pohled na možnosti Prahy 1 vybírat peníze, vydávat povolení, udělovat pokuty a mazat fotky z facebooku.)

středa 20. června 2012

Den tripodů

   Deník Metro přišel se zajímavou zprávou: za fotky z Karlova mostu je nutno zaplatit a ještě vám je smažou z Facebooku. "Určitá skupina lidí má mafiánské praktiky ohledně fotografování na Karlově mostě. Turisté jim nevadí, ale kdybych chtěl zhotovit kvalitní výtvarnou fotografii, tak mám smůlu. Přiběhne ochranka a vyžene vás," popisuje svou zkušenost čtenář deníku Metro J. M. Podle Sdružení výtvarníků Karlova mostu, které za historický unikát spoluzodpovídá, nesmí na místě fotografové využívat stativ. "Ve chvíli, kdy nemá fotograf povolení od radnice Prahy 1, nemůže se stativem na místě fotit už jen proto, že zabírá veřejný prostor, a je vykázán z místa," vysvětluje právní zástupkyně sdružení Vladimíra Krupičková. 
   "Turisté i naši občané mohou fotit pro své osobní potřeby fotografie z Karlova mostu, ale nesmí fotografovat pro komerční účely. Pokud fotografie vystaví na Facebooku či jiné sociální síti, tak je to už využívání fotografie pro širší veřejnost," popisuje mluvčí radnice první městské části Veronika Blažková. Vzápětí ale dodává, že v případě, kdy radnice odhalí viníka, který fotografii pořízenou na Karlově mostě zveřejňuje například na svém profilu na Facebooku, zpravidla neřeší tento přestupek pokutou.
   Radnice Prahy 1 zpoplatnila fotografování se stativem (protože stativ přece odlišuje profesionála od amatéra) a vymáhá ho za pomoci neprůhledného spolku Sdružení výtvarníků Karlova mostu a "pořadatelské služby". Přestože to vypadá na novinku, problém je deset let starý. Tehdy se prvně objevila myšlenka zajímavého penězovodu pro Prahu 1. Jak se můžeme dočíst, nebyla si tehdy radnice vůbec jistá, jaká vyhláška jí dovoluje za focení vybírat peníze. (Žádná.) Takže si radnice posypala hlavu popelem a vlastně to dobře dopadlo.
   Střih, současnost. Pátrání v novější zdrojích odhaluje jistou nevyhraněnost v názorech radnice. Pavel Kotlár je rozhodně pro placení. Jeho šéf je po projevu občanské rozhořčenosti smířlivější. Pavel Kotlár je ale neoblomný, přestože se tazatel ptá pouze na fotografování se stativem, vrací do hry sumu 250 000 Kč, kterou stanovilo usnesení Rady HMP č. 2064 ze dne 23.12.2003. Ejhle, konečně dokument! Dokument má tři části, usnesení a dvě přílohy. V žádné z nich se nehovoří o fotografovaní. Usnesení Rady hlavního města Prahy číslo 2064 ze dne 23.12.2003 pojednává o  podmínkách natáčení filmů a reklam na území hl.m. Prahy a podmínkách natáčení filmů a reklam v objektech ve vlastnictví hl.m. Prahy. Úředník radnice tedy záměrně mlží a snaží se vyvolat dojem, že fotografování se stativem je na Karlově mostě za čtvrt miliónu. Není. Stejně není v pořádku názor radnice na zveřejňování fotek na sociálních sítích a neradi bychom se dožili poplatků za možnost pozorovat ze svých bytů okolní stavby.
   Česká pirátská strana vás zve na protestní happening Den tripodů 28. 6. 2012 v 16:30. Nezávisle na Pirátech organizuje fotoprocházku též známá firma Josef Šlerka. V množství je naše síla a my budeme rádi, když se zúčastníte naší nebo Josefovy akce. Nejlepší fotografie samozřejmě zveřejníme na facebooku.

psáno pro Pirátské noviny

pondělí 18. června 2012

Copyright trolling. You're doing it right.

   Heineken ČR, producent nechvalně známých nápojů s příchutí piva jako jsou Krušovice, Starobrno, Březňák a nedávno zprasený Zlatopramen, si prý zaregistroval ochrannou známku "radler". Po loňském úspěchu Staropramenu Cool Lemon začaly i další pivovary produkovat slejvačky typu radler, které tak samozřejmě nazvaly. Mezinárodně srozumitelně, dokonce by se dalo říci, že, i z hlediska technologie výroby, správně. Cool Lemon AFAIK není klasickým radlerem ve smyslu míchání piva a limonády, ani se za něj nevydává. Čímž se dostáváme k jadérku věci. Historii nápoje radler si jistě dokážete vygooglit sami, romantická legenda říká, že jej vynalezl roku 1922 bavorský hospodský pro žíznivé prabikery - tzv. Urradfahrery. Jiné zdroje uvádějí ještě starší data. Buď jak buď, radler je mezinárodně srozumitelné slovo a většina civilizovaného světa ví, že jde o nízkoalkoholický nápoj vznikající smícháním piva a limonády a to zejména citrónové. (Pozn. tnf: smícháním piva a coly dostáváme tmavou kapalinu, které Němci neřeknou jinak než "Diesel", smícháním sycené vody s vínem, či džusem získáme střik, německy "Schorle".)
   Heineken CZ se rozhodl žalovat ostatní pivovary, které podle něj neoprávněně používají slovo radler. Na jednu stranu je to zřejmá pitomost a trolling is a art a tak podobně, na druhou stranu bychom měli být rádi, že korporace šla do sebe a po zjištění, že pivo fakt dělat neumí, se rozhodla vydělávat jinak, podobně jako špatní kuchaři odcházejí prodávat lyže a špatní chemici ministrují financím.
   Zaregistrovat si ochrannou známku "pivo" se mi u nás asi nepovede, ale možná bych zkusil třeba "cachaça", běžný franta úředník těžko bude tušit, že jde o brazilský destilát podobný rumu, a mohlo by mi to vydělat na důchod. Uvidíme, zda Heineken uspěje, podle toho se zařídím.

   EDIT: Prozkoumal jsem stránky Úřadu průmyslového vlastnictví, abych našel podmínky pro udělení, resp. odmítnutí ochranné známky. Posuzující úředník byl zjevně "blbej, nebo navedenej", v metodických pokynech se dočteme toto:

3.1 Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany přihlašovaného označení - § 4 zákona


3.1.2 Nedostatek rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení
Přihlašované označení musí plnit především rozlišovací funkci, která slouží spotřebiteli k odlišení výrobků nebo služeb jedné osoby od výrobků nebo služeb osoby druhé. To znamená, že takové označení by svým obsahem a formou mělo být natolik originální, aby umožnilo spotřebiteli individualizovat zboží z určitého obchodního zdroje. Průzkumový pracovník zkoumá přihlašované označení komplexně s použitím objektivních i subjektivních kritérií, bere v úvahu jeho celkový dojem a to vždy s přihlédnutím k povaze přihlašovaných výrobků nebo služeb.

   Ještě pro doplnění přidám odkaz na dotyčnou ochrannou známku. Jak si můžete všimnout, jejím vlastníkem byl dříve pivovar Krušovice, který byl asi skutečně první, který u nás začal radler prodávat. Tedy... pokoušel se. Moc na odbyt to nešlo, protože to nebylo dobrý. Díru do světa udělal až Staropramen, přestože Cool Lemon není radler a nechutná jako radler, který si můžete koupit v kuželkách kdekoli v Německu. Naučil Čechy pít pivní limonádu a pro ostatní bylo jednodušší, začít vyrábět slejváky, než přijít s nějakou originální variací na dané nízkoalkoholické téma.

úterý 5. června 2012

Перцовка

   V rámci Úvodu do ruské kultury nám Taras promítnul Svéráz národního lovu, uvařil pelmeně a naučil nás pít pjercovku. Film jsem samozřejmě viděl mockrát, ale pelmeně se zakysanou smetanou, křenem, ostrou hořčicí, nakládanými houbami a zelným salátem... to byla novinka. A chilli papričkou ochucená vodka se solenými okurkami? Kvalitní večírek.
 
   Nápoj, jehož jméno je odvozeno od pepře (перец), zde kajenského, jsem od té doby už několikrát připravoval a rád se podělím o dobrou radu. Recept se totiž zdá jednoduchý, ale přesto má svoje úskalí. Kvalitu obou surovin nemůžete ošidit, jinak to bude chutnat hnusně. Babica by dal Pražskou, Amundsena nebo Hanáckou, ale základem je kvalitní jemná vodka. Osvědčené jsou například Russkij Standart, Stoličnaja, Moskovskaja, Elit. Tarasův orientační návod zní: 40 % a nesmí se jmenovat po politikovi - pak je slušná šance, že vodka bude dobrá. Extrakční činidlo je tedy ta jednodušší část. Sehnat skutečně pálivou chilli papričku je trochu problém, pokud znáte nějaké stoprocentní řešení, sem s ním. Pálivost je totiž kruciální vlastnost - chceme, aby vodka byla hlavně pálivá a málo papriková. Toho lze docílit jen kratším louhováním silnějšího modelu.

Pracovní postup:
   Otevřeme vodku a upijeme. Přiměřeně. Papričku podélně nařízneme a vložíme do lahve. Pokud jste koupili láhev s umělohmotným bazmekem v hrdle, gratuluju. Louhování při pokojové teplotě by mělo poskytnout příjemně pálivý nápoj už po cca hodině, záleží na pálivosti vstupní suroviny. Pokud to nebude pálit po třech hodinách, nebude to pálit nikdy. Delší louhování uvolní paprikovou chuť a barvu, což pak dobře ani nechutná, ani nevypadá. Papričku je tedy nutné vyjmout, což je zábavné na cvičení zručnosti, ale není ostuda výsledný produkt prostě přelít. Podáváme chlazené, ideálně se solenou okurkou. Pokud jsem to správně pochopil, tak solené okurky jsou vpodstatě naše kvašené, bývají v chlazených boxech u zeleniny.

pátek 1. června 2012

Soukromá armáda Amandy Palmer

   Jsem velkým hudebním fanouškem Amandy od dob Dresden Dolls, je skvělá hudebnice a její energie na  jevišti je naprosto jedinečná. A, aby to nebylo málo, ještě klofla Gaimana a alba dává ke stažení za "zaplať, kolik chceš". Může jí člověk nemilovat?

autor: Mykal Burns!, via Wikimedia Commons

   Její nejnovější husarský kousek už jsem jednou adoroval, uběhl měsíc a projekt na Kickstarteru doběhl. Jak to dopadlo? Jednoduše výborně. 24883 lidí poslalo 1 192 793 dolarů, včetně mých skromných pěti - které při průměru 48 dolarů na příspěvek vypadají velmi nedůstojně. Na nahrání a propagaci nového alba sháněla AFP (Amanda Fucking Palmer) s novým projektem Grand Theft Orchestra sto tisíc. Skromná částka  - vzhledem k tomu, že label by to udělal za půl milionu. Fanoušci dali 1,2 milionu, AFP jim totiž nabídla na oplátku neodolatelné laskominy: za dolar nové album ke stažení, za pět k tomu přidává pdfko s texty, fotkami a nahými fotkami (full frontal asi nebude), za pětadvacet CD s obřím bookletem, digitální album a písemné poděkování. Za padesát totéž, jen místo CD je zastaralým médiem vinyl. A tak dál, s rostoucím příspěvkem se objevuje kniha s reprodukcemi umělců, které Amandina hudba pudila k výtvarnému vyjádření. Nejdražší balíčky, které někdo koupil, byly: AFP house party (5000 $) a  obraz  vaší maličkosti od AFP a večeře (10000 $).

   Jak se Amandě podařilo postavit tak oddanou armádu fanoušků? Odpověď dává na Techdirtu.
"Celý den tweetuju. Sdílím svůj život. Svůj opravdový život. I ošklivé a těžké věci. Svůj blog sleduju zbožně. Čtu komentáře. Ptám se o rady. Odpovídám na otázky. Řeším problémy. Beru fanoušky za slovo, když mi na koncertě řeknou, že jim vinyl přišel zničený. Nesnažím se schovat za závojem slávy. Nechci být něco víc než člověk. Dělám chyby, hádám se a omlouvám se. Sdílím své bytí. Bezostyšně žádám o pomoc. Spím u fanoušků. Jím s nimi. Čtu knihy, které píšou. Chodím na jejich divadelní a taneční představení, ať už online nebo osobně. Přispívám na jejich sbírky. Občas mě svezou domů. Chtějí mi pomoci, protože za ta léta už mě znají natolik, že opravdu vědí, KDO JSEM. Nevidí mě jednou za čas jako fotku u reklamy na mé nové album, vidí mě jako opravdového trojrozměrného pohyblivého člověka. Žijícího a pracujícího."
   Takoví fanoušci takovým umělcům rádi zaplatí. Že bude Janda zase brečet, jak lidi stahujou a neplatí za to, co jim tlačí do hlav průmysl a rádia? Tak ať! Třeba nastává doba, kdy tahle demokratizace hudebního průmyslu bude motorem kvalitní hudby. Je to demokratizace, protože nám všem umožňuje přímo ukazovat, co se nám líbí.  Studia ať si klidně prodělávají na umělohmotných hvězdičkách, o kterých za tři čtyři roky nebude ani vidu ani slechu. Teď už rozhodneme my, co se nám líbí, ne kapitáni průmyslu. To, že stahujeme a vybíráme si, komu půjdeme na koncert, koupíme si placku nebo tričko, přerozděluje peníze určené na zábavu naprosto zásadním způsobem ve prospěch toho, co jsme si sami vybrali, na úkor toho, co nám vybraly labely.