čtvrtek 10. dubna 2014

Ach ti zelení

Zelení, zelení... Jak to říct. Některé programové priority jsou dobré, hodně slušných zelených i znám, ale vždycky je tam takový smrádek. Ta pachuť podrazáctví těch kádrů nahoře. O Stropnickém a o tom, jak svou lží zblbnul Michálka se napsalo už dost, tak to nebudu znova vytahovat. Dneska se musím rozepsat o klukovi z plakátu Liškovi.

Round 1
Liška totiž dneska ráno vytáhnul uleželou aktualitku, která éterem před jistou dobou proběhla.
Matně si vybavuju, že už jsem to o KDU-ČSL někde četl, takže klasicky googlím. Jediný výsledek: přes měsíc starý článek na portálu Euractiv. Prý to stojí v programu. Klikám na program a vzápětí proklínám KDU-ČSL, neb program je sice v pdf, ale jako obrázek (!), takže v něm nelze textově vyhledávat a já musím ten špatně čitelný text s lidoveckými bláboly číst. Není to veselé čtení, ale citovaný text tam prostě není. Stahuji pro kontrolu ještě program přímo z linku na stránkách lidovců, stejný výsledek. Závěr: KDU-ČSL to tam asi měla, ale někdo víceméně příčetný zasáhl a smazal. Není to nic ke chlubení, jistě. Ale aspoň to z toho programu smazali.

Pikantní je, jak se Liška snaží lidovce ohovnit, přestože s nimi Strana zelených kandiduje v koalici v pražských "krajských" volbách. Inu, do podzimu spousta času, lepší teď ohovnit a pak se usmířit. Osobně mi z toho je k blití a nechápu ty slušné zelené, jak tohle můžou snášet ve svém vedení. 

Round 2
Liška se snaží bránit screenshotem, že to mají lidovci na stránkách. 
Ano, mají. Ale jen část toho textu, který zjevně někdo zapomněl při čistce odstranit. Díky tomu, že druhá věta zde není, vidíme zřetelně, že Liška citoval z Euractivu, nikoli z programu (kde nic takového není), nebo ze stránek lidovců (kde jedna věta chybí). Mimochodem, lidovci zelený pokus o shitstorm zaregistrovali a dotčenou větu smazali, což beru jako potvrzení toho, že to tam dávno být nemělo, když to zmizelo z programu. 

Jaké ponaučení z toho plyne? 
1) Liška lže. Buď záměrně, nebo kvůli vlastní neschopnosti. V době, kdy citoval Euractiv, neměla KDU-ČSL zmíněné dvě věty v programu. 

2) Lidovci jsou furt stejný kryptofašouni jako vždycky. A neumějí dělat pdfka. A pravá ruka neví, co dělá levá (ale to známe u Pirátů moc dobře taky...)

3) K poznámkám o pražské koalici Liška vytrvale mlčí. Inu, co by taky měl dělat, když už koaličního partnera prezentuje jako nácky nejhrubšího zrna. Ne, že by si to lidovci za tenhle kiks (i na jejich poměry) nezasloužili, ale hezky to ukazuje, že Liška umí být konzistentní jen do výše svého podrazáctví.

4) Dle reakcí na Facebooku mám pocit, že se i jindy poměrně příčetní zelení zbláznili. Třeba Šlerka. Ale tak chápu, volební kampaň jede, no.

5) Zcela nesouvisející bonus: ten pocit, když zjistíte, že lidovce do eurovoleb vede archetypální antipirát - bývalý právník OSA.

EDIT
KDU-ČSL to na internetu fakt nebude mít lehké. Na jednu stranu chápu, že do betaverze může kdejaký kokot protlačit kdejakou kokotinu, ale žehlit to smajlíkama?


pátek 25. října 2013

Můžou Piráti dobýt sněmovnu? Ale jistě!

Piráti ve Sněmovně? Jak by se to mohlo stát? 

   Vlastně je to velmi jednoduché. Stačí, když je bude volit každý, kdo o tom uvažuje, ale bojí se, že jeho hlas propadne. Aby to nebylo jen takové máchnutí klávesnicí, tak připomenu, že podle modelu STEM z 18. 10. by měl být volební výsledek Pirátů 3,1 %. Tohle číslo jsem před týdnem pokládal za skutečně reálné, protože vychází i z mých počtů, tři procenta pokládám za prakticky jistá. (Je to tl;dr, uvedu na konci článku.)

   Pokud můžu soudit z reakcí lidí na ulici při rozdávání letáků, pak těch rozhodnutých voličů skutečně mohou být tři, možná čtyři procenta. Důležité ale je, že zhruba stejný podíl lidí nám říká, že by nás volili, ale že máme malé preference. 

volič: Volil bych vás, máte nejlepší program, ale máte málo procent...
tnf: Kašlete na preference, volte, jak chcete - budete mít klidný spánek a určitě dopadneme líp, než byste čekali.
volič: No tak já si to rozmyslím, aspoň byste měli ty tři procenta a příspěvek od státu...
tnf: Státní peníze nejsou naším cílem, chceme mandáty, abychom jim mohli začít koukat pod ruce.

   Ano, chceme do sněmovny. Na to potřebujeme nejméně 5 % platných hlasů. Zisk 1,5 nebo 3 % sice zaručuje finanční injekci ze státního rozpočtu, ale ta pro nás není stěžejní. Abychom mohli směřování tohoto státu ovlivňovat přímo, potřebujeme se dostat do Sněmovny. Nechceme do vlády, ale chceme mít možnost kontrolovat připravované zákony, chceme navrhovat vlastní a chceme nastolovat témata, která ostatní strany ignorují. To všechno se dá dělat i mimo parlament. S mizivou účinností.

   Za ten měsíc kampaně se lidi na ulici neuvěřitelně změnili. Už nás znají. Dokonce si někteří chodí pro letáky sami, když si jich nevšimnete. Těch je tak deset za odpoledne. Já to třeba nechápu. Představa, že bych si po měsíci volební masáže šel aktivně vyzvednout leták politické strany, aniž bych čekal tu příslovečnou koblihu, mi přijde naprosto absurdní. Ale z nějakého důvodu se to děje. Čtyři roky od vzniku Pirátské strany nám lidé začínají věřit. Nebudou nás volit kvůli koblihám, ten vztah je kvalitativně úplně na jiné úrovni. Pro mnoho lidí byl problémem už jen ten název - Piráti. Ale překonali odpor a informovali se. Je to úplně jiná cesta než u líbivých kampaní nových politických subjektů. Ty mají pěknou kampaň, která je může dostat do sněmovny, ale jejich volič kupuje podle obalu i v příštích volbách. Většina pirátských voličů je věrných a informovaných - mýtus protestní strany tlačí jen média, lidé dobře vědí, proč nám dávají hlas. 

   Takže ještě jednou: pokud přijdou volit všichni, kteří by nás volili, ale bojí se propadlého hlasu, není nereálných šest procent. Má to cenu.


   A jako borec na konec ten můj zmatený výpočet voličské podpory k 18. 10. - před finišem kampaně, který byl velmi vydatný. Ivanovo výborné vystoupení na ČT, "hack" cinknuté debaty idnes.cz (majitele Babiše) s vlastním mikrofonem, spoty pro rozhlas nebo vydařený happening malých stran proti nerovným podmínkám přístupu do veřejnoprávní České televize. 

   Průměrná volební účast v posledních třech volbách do poslanecké sněmovny je 61,7 % (2002 58,00; 2006 64,47 %; 2010 62,60 %), pro jednoduchost budeme tedy předpokládat volební účast 62 %. Oprávněných voličů je cca 8 400 000, u voleb tedy přepokládáme zhruba 5 200 000 platných hlasů (možná méně, těžko odhadovat podíl záměrně či nechtěně neplatných hlasů.) Pro zisk mandátu by v těchto číslech mělo stačit 260 000 hlasů. Máme na to?

   Sir Humphrey Appleby ze seriálu Jistě, pane ministře by pravděpodobně odpověděl: Ano i ne. V roce 2010 Piráty volilo 42 323 lidí (při volební účast 62,6 % to dalo 0,8 % hlasů.) Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 to bylo již 57 805 voličů, přitom volební účast byla výrazně nižší - 36,89 %, což znamenalo v součtu za všechny kraje 2,19 % hlasů. Přitom je třeba zdůraznit, že v krajských volbách nevolí Praha, která svůj kraj volí v rámci komunálních voleb. Po odečtení  výsledku Prahy z voleb 2010 dostáváme nárůst voličů z 37 531na 57 805, tedy solidních 54 % navíc - při volební účasti 1,7 nižsí! Pokud by se tedy konaly volby do Sněmovny v roce 2012, pravděpodobný zisk Pirátů by se mohl pohybovat kolem 115 tisíc hlasů - tedy 2,2 % z 5 200 000 platných hlasů. Velkou výhodou Pirátů je, že podle sociologů pouze minimum jejich voličů volí v příštích volbách jinou stranu. Jakmile si člověk přečte program a popovídá si s členy, nemůže volit jinou partu. Máme věrné voliče.

   Ke 115 tisicům nyní přidám nějaké "náhodné" číslo lidí, kteří se o existenci Pirátů dozvěděli během posledního roku. Jestliže nárůst voličů mezi lety 2010 a 2012 činil 54 %, přidáme třetinu tedy 18 %. 115 tis. x 1,18 = 135 700.

   K tomuto hypotetickému výsledku zkusíme přidat nějaké trendy ze studentských voleb. V roce 2012 je Piráti v krajích vyhráli, v roce 2013 skončili o vlásek druzí, když vítězství pro TOP 09 zachránila pražská gymnázia. Je jasné, že odhadovat chování prvovoličů je věštěním z kávové sedliny, mohou přidat 10 000 hlasů, stejně jako 50 000. Zarovnám to na 150 000 hlasech. To je číslo, které atakuje 3 %, která v současné době Pirátům přisuzují i průzkumy veřejného mínění (např. v modelu STEM z 18. 10. 2013: 3,1 %.)

   Podle reakcí lidí na ulici je šance získat těch potřebných 110 tisíc nerozhodnutých velmi reálná. Přijďte hodit trojku ;)

pondělí 8. července 2013

Vymknutá z kloubů MAFRA šílí

   Titulek je možná zavádějící, chci se vyřádit na novinařině dle Mirky Spáčilové, ale třeba spolu opravdu nějak souvisí panika způsobená prodejem Mafry Babišovi a Mirčin dnešní odpolední otvírák v kultuře Hodný Sovětský svaz, zlé Státy. Co dělat, když hvězda poučuje. Vzhledem k tomu, že to je druhý a téměř identický text na stejné téma (přičemž průšvih byl už ten první), je těžké představit si příčetného člověka, který by takový průjem pustil vůbec ven. Ale stalo se, takže si můžu zase kopnout a to já rád. 

   Komentář si udělal terč z Olivera Stonea a z jeho tiskovky na festivalu ve Varech. ČT24 má pouze část záznamu, kterou vysílala živě, ale i tak je toho 40 minut velmi zajímavého materiálu, který je nutné srovnat s líčením Mirky Spáčilové, která ze špatných recenzí přesedlala na špatné politické komentáře ve velkém stylu. 

   Mirka na to šla fikaně a použila klasický argumentační faul, kdy kritizujeme něco, co dotyčný neřekl. Co tedy slavný režisér řekl? Ve světě podle Mirky toto: 
Jen namátkou, co z úst typicky salonního levicového kazatele, jenž v prohnilém kapitalismu rozhodně nestrádá, také zaznělo. "Vy jste vstoupili do NATO? Proč, kdo vám to nakukal? Svět je nevyvážený, proto potřebujeme silné Rusko, silnou Čínu, silný Írán. Obama není řešení, Spojené státy jsou globální bezpečnostní stát, kontrolují zemi, moře, vesmír, všude a všechny hlídá Velký bratr, i každého z vás. A když to někdo odhalí, nemá se kde skrýt, protože všechny země se Ameriky bojí. V 50. letech by se to nestalo, Sovětský svaz by se Státům postavil."
Dále jsme se dověděli, že Amerika se k Sovětskému svazu chovala "velice nepěkně", že Che Guevara a Fidel Castro byli mladí silní vůdcové, kteří uskutečnili své myšlenky, zatímco "Napoleon, Hitler a Bush jsou diktátoři, kteří poskvrnili svět".
   Jak to bylo doopravdy se dozvíte v záznamu České televize. Bude to taková bojovka "Co Mirka nepochopila, nebo pochopit nechtěla." Abych vás navnadil, jeden příklad za všechny:

   Svět je nevyvážený, všichni se bojí USA - proto nikdo nechce přijmout Snowdena. Zklamala mě prezidentka Brazílie - potřebujeme silnou Brazílii, silné Turecko, Egypt, Čínu, Rusko, Venezuelu. (Írán Stone též zmínil, ale v jiné souvislosti. Nepamatuju si, nechce se mi hledat. Kdyžtak mi to napište do komentářů, až si záznam pustíte.)

   A jako borec na konec je tady citát z pochvalné recenze seriálu Okres na severu, kterou autorka v roce 1981 vysekla luxusně: "Připomněl nezastupitelnou úlohu strany v naší společnosti, přiblížil každodenní hrdinství jejích pracovníků na všech úrovních a v neposlední řadě vyvolal rozpravu o problémech, které -mnohdy poprvé - přivedl na obrazovku. A to byl záměr tvůrců, který se stal zároveň jejich odměnou za seriál, jenž důstojně a podle svých nejlepších možností přispěl k oslavám 60. výročí založení a XVI. sjezdu KSČ."

   Well played, Mirka.

čtvrtek 11. dubna 2013

Kam dál, Piráti? A jak?

   Já vím, že naši voliči chtějí slyšel tiskové zprávy o ženě stíhané kvůli masce Anonymous. Ale bylo by fajn, kdyby RP a MO začalo vydávat taky stanoviska k současnému dění. Třeba zákon o financování politických stran si o to říkal dost hlasitě. A komentář k odvolání Hermana, to už bych chtěl moc.

    Takže jak dál? Dokud budou všichni dobrovolničit, nelze jim nic vyčítat. Plnohodnotná partaj z Pirátů může být, až se profesionalizuje. Sice to možná už nebudou Piráti, ale taky se vyjádří ke každému prdu jako Zelení. Stojíme na rozcestí, buďto nastane přerod v "normální" stranu, nebo se na to vykašleme a budeme to dělat jako neziskovku s tématem svobodného internetu. 

    Ona ta "normální" strana se zdá nevyhnutelná. Bez šíře témat nebude šíře voličů. Bez rychlé reakce vedení, nebude čitelnost. S rychlou reakcí vedení se ztrácí důraz na názor členů. Pokud existuje cesta mezi, bude trnitá. Nevím, jestli jsme si na to vybrali správné načasování, nebo si načasování prostě vybralo čas rok a půl před volbami. Teď jsem se dostal do úzkých, protože původně jsem chtěl napsat jako status jen první odstavec, ale, znám svou plyšovostí, nechtěl jsem nikomu křivdit. Teď nevím, jak se z toho vylhat dál. Asi jsem chtěl říct, že politická strana brousící si zuba na křesla opravdu nemůže fungovat stejně, jako když měla třicet členů, kteří se znali. Politická strana si z definice musí brousit zuby na křesla, jinak by byla nesmyslná. IMHO jedinou šancí je podvolit se tomu přerodu v "normální" stranu, ale snažit se zuby nehty o zachování co největšího podílu pirátských postupů. Ale když jsme rozděleni v otázce vulgarismů, jak se máme shodnout na důležitých principech?

pátek 29. března 2013

Nečistá hra agentury Dilia

   Sdružení Dilia, kolektivní správce a vymahač kopírovacího monopolu, se pokouší o nepřátelské převzetí domény xtrance.info, na jejíž adrese již několik let sídlí ebooková "knihovna".
   Server xtrance je oblíbeným místem českých a slovenských digitálních knihomolů, kteří si zde mohou najít kdejakou e-knihu. Funguje vlastně jako katalog v knihovně, podle jména autora či publikace vám ukáže, kde knihu najít - žádné knihy neobsahuje. Nepřehlédnutelná je informační hodnota serveru, který je vlastně malou knižní wikipedií - o autorech i knihách se zde často dozvíte více informací, než kde jinde. Datábaze obsahuje i záznamy o knihách, které nejsou dostupné online. Velmi zajímavý, snad až ojedinělý, je přístup komunity ke kopírovacímu monopolu. S několika vydavateli uzavřeli lidé z xtrance dohodu o hájení nových knih. Nově vydaná kniha je na serveru "hájena", což znamená, že po určitou dobu od jejího vydání není digitalizována a xtrance neodkazuje na kopii pro vlastní potřebu. Pokud lze knihu zakoupit jako ebook, xtrance místo bezplatné digitální kopie odkazuje na eshopy. Jde o pozoruhodný příklad soužití komerční a pirátské distribuce. (Z hlediska Pirátské strany jde vlastně o velmi přesný model efektů významného omezení doby kopírovacího monopolu, což je jedním z programových cílů Pirátů.)

   Vzhledem k tomu, že odkaz není zločin, byla všechna trestní oznámení na xtrance policií moudře odložena a nesmiřitelné Dilii zbyly už jen oči pro pláč a údery pod pás. Po 27 měsících existence serveru Xtrance si Dilia přihlašuje na Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku "xtrance". O dalších 11 měsíců později podává stížnost k arbitrovi (soubor v .pdf), ve které požaduje převedení domény xtrance.info, protože, volně cituji, na doméně dochází k nelegální činnosti, která byla vyšetřována a odložena, takže vlastně ani moc nelegální nebude, ale Dilia na té doméně již dlouho plánovala prodávat knihy. A nenapadla ji lepší značka než Xtrance, při jejímž vyslovení asi podle Srstky každému člověku naskočí automaticky knihy... Takže nejlepší by bylo začít prodávat knihy na stránce xtrance.info, o které tvrdím, že je proslulá kriminální činností. Dilia logic.

   Účel nesmyslné stížnosti plné lživých a zavádějících informací je nejasný. Samotný provoz webu nebude schopna omezit za žádných okolností. Pokud by náhodou došlo na nejhorší a doména by byl ztracena, bude i těm nejpomalejším uživatelům trvat maximálně pár týdnů, než si všimnou a najdou novou adresu. Dovolím si spekulovat, že pravým cílem je právě gentlemanská dohoda o hájení nových knih, která leží Dilii v žaludku. Ta totiž ukazuje, že koexistence prodeje a sdílení knih je nejen možná, ale dokonce pro všechny přínosná. Takovou informaci je však potřeba zašlapat do země, protože je nebezpečná. Prostředkem má zjevně být rozhněvání ebookové komunity - horké hlavy už mluví o tom, že nejlepší by bylo shodit dohodu o hájení ze stolu, přesunout se na warforum a sdílet hlava nehlava cokoliv, bez odkazů na koupi, pochopitelně. Na to říkám: vydržte být ti slušní, ebookáři!

autor fotografie: cogdog 
psáno pro Pirátské noviny

úterý 19. března 2013

Banánová republika

   Příznivci bývalého prezidenta a lžinenávistníka Václava Klause před dvěma týdny často opakovali, že obžalování prezidenta z velezrady nás zařadí mezi banánové republiky. Absurditu tohoto názoru zesiluje fakt, že šlo zároveň o jejich nejsilnější argument. A přitom běžné fungování právního státu ještě nikdy žádné zemi neuškodilo. 


   Přesto naše země zařazení mezi banánové republiky neunikla. Podpisem premiéra vstoupila v platnost amnestie, která v civilizovaném světě nemá obdoby. Hrobníkovi z lopaty utekli snad všichni aktéři všelijakých podvodů a zpronevěr divokých devadesátých let. Éry premiéra Klause. Nekriminalizujme to, prohlásil exprezident v posledním rozhovoru České televize. Věděli jsme, že se to rozkrade, počítali jsme s tím, řekl o kupónové privatitaci Jan Stránský. Éra, která už skončila a nyní měla být vyřešena u soudů, tak zůstane navždy otevřeným bolákem naší společnosti. Zastavením trestních stíhání došlo ze strany České republiky k porušení mezinárodních smluv, ve kterých se zavázala bojovat proti praní špinavých peněz či proti obchodu s lidmi. Ano, banánovitost vzkvétá.

   Tento neblahý stav měl možnost zvrátit Ústavní soud, který se ovšem nedokázal emancipovat a řekl, že ústavní stížnost na článek 2 nebude přezkoumávat, protože prezident je monarcha, který stojí nad Ústavou. Uvidíme, jak se soudci zachovají v případě žaloby z velezrady. Nyní se občanské iniciativy pustily do premiéra Nečase. Bylo podáno trestní oznámení a do bot byly zavedeny Cimrmanovy proslulé gumové hadičky. Proč až teď? Odpověď je jednoduchá - prioritou bylo vyřešení odpovědnosti prezidenta Klause, jehož mandát končil 7. března. Dále je třeba zdůraznit, že některé informace, na kterých stojí trestní oznámení petičního výboru Klausovy velezrady, nebyly dříve dostupné a musely být z Úřadu vlády páčeny i pirátským místopředsedou Jakubem Michálkem pomocí slavné "stošestky", tedy zákona o svobodném přístupu k informacím.

   Nečasova nervozita je na místě. Úřad vlády nemá o amnestii žádnou písemnou dokumentaci, což je nepříjemným prohřeškem proti zákonu o archivnictví a spisové službě. Tedy proti zákonu, který má zajišťovat dohledatelnost státních písemností. Zdá se tedy, že amnestie byla podepsána někde na ulici na Jaklových zádech. Dokonce není jasné, zda byla amnestie skutečně kontrasignována premiérem před jejím veřejným vyhlášením, což by její platnost mohlo velmi zpochybnit. Můžeme jen hádat, co se mezi prezidentem a premiérem 1. ledna stalo, všimněme si ale, že se Petr Nečas od té doby Klausovi vyhýbal jako čert kříži. Dokonce nedorazil ani na rozlučkovou party s jazzovým koncertem. Dalším mezivýsledkem je tedy trestní oznámení mířící na Nečase kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby neb maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Analyzoval premiér vůbec dopady svého rozhodnutí na společnost a pověst České republiky?

   A co na to premiér? Trestní oznámení zlehčuje a o amnestii mlčí, protože byla připravována v režimu tajné. Což je zvláštní, protože za jednoho z autorů amnestie se prohlásil Ladislav Jakl, který jakožto kandidát tajné spolupráce StB prověrku na tajné nemá.